Lanová dráha v Praze

// cs //Lanová dráha propojuje pražské čtvrti Dejvice, Troju a Bohnice, překlenuje Vltavu a prochází jedním z nejvýznamnějších přírodních prvků Prahy, Trojskou kotlinou. Návrh jemně vstupuje do tohoto fascinujícího prostředí kompaktně navrženými stanicemi, jejichž střechy se průběžně proměňují a reagují na svoje bezprostřední okolí, a také návrhem jednoduchých pylonů, které v rámci jedné formy elegantně integrují veškerou potřebnou technickou infrastrukturu.

Stanice lanovky jsou především zastávkami městské hromadné dopravy – Pražské mírné klima umožňuje navrhnout nástupiště otevřená, a tím podpořit kontakt cestujících z platformy stanic s okolním prostředím města a zesílit skutečnost, že lanovka je běžným prostředkem veřejné dopravy (tramvají, autobusů, vlaků).

Otevřená nástupiště platforem nejen umožňují cestujícím spatřit nové pohledy na město, ale také oddělí hmotu střechy (a technologie) od spodní části stanice a tím opticky zmenšují celkový objem stanic lanové dráhy.

Všechny tři stanice lanovky jsou koncipovány jako jedna souvislá střecha rozdělená na tři části, tím sjednocujeme architektonický jazyk jednotlivých lokací. Geometrie střech se postupně proměňuje, vytváří hru světla a stínu, reaguje na požadavky technologie uvnitř, ale i na okolí stanic. Každá střecha uzavírá technologie zařízení lanovky do akustického pláště. Střechy se vznáší nad nástupišti jako nezávislé prvky s plynulými a elegantními geometrickými formami.

Nástupiště pod nimi jsou jednoduché, otevřené plochy, které umožňují cestujícím vnímat okolní prostředí s výhledy do Trojského údolí. Spodní část každé stanice se odlišuje reakcí na lokální kontext. Prostředí Podbaby je městské a navazuje na centrum Prahy, stanice Troja je přírodní, zasazená do fascinující krajiny Trojské kotliny a stanice Bohnice se nachází na hraně obytné čtvrti a vytváří nový přestupní hub rekultivující okolní veřejný prostor.

Objem každé stanice byl navržen tak, aby byl co nejvíce kompaktní. Tím se zmenšuje fyzická přítomnost každé budovy, snižují se náklady na výstavbu a údržbu a minimalizuje se množství vázaného uhlíku stavby.

Ojedinělá přírodní oblast Trojského údolí si vyžaduje velmi citlivý přístup, pylony jsou proto navrženy jako jednoduchá elegantní forma, která integruje veškeré statické, ale i technicko-údržbové požadavky lanové dráhy. Navržené řešení minimalizuje nežádoucí technické prvky na špici pylonu, které jsou tak typické pro pylony lanovek v horách, a kde obvykle tvoří jakési ptačí hnízdo / změť neuspořádaných konstrukcí a zařízení. Navrhujeme takové řešení, aby na svahu Troje vznikla čistá a čitelná silueta.

// en //The cableway connects the Prague districts of Dejvice, Troja and Bohnice, bridges the Vltava River and passes through one of the most important natural features of Prague – the Troja Valley. The design gracefully enters this fascinating natural element with compactly designed stations with roofs that continuously change and respond to their environment, but also with the design of simple pylons that elegantly integrate all the necessary technical infrastructure within one form.

Cable car stations are primarily public transport stops – Prague’s mild climate makes it possible to design open platforms, thus promoting contact of the platform with the surrounding city environment and reinforcing the impression that cable cars are a means of public transport and part of the PID system (trams, buses, trains).

Open platforms not only allow passengers to see new views of the city, but also separate the mass of the roof (and technology) from the lower part of the station, thus visually reducing the overall impression of the cable car stations.

The three cable car stations have been conceived as a single roof, split into three, unifying the architectural language of the different locations. The roof geometry is fluidly adapting to the needs from the inside, as well as suitably reacting to the context. Each individual roof encloses the cable car equipment in an acoustic shell which floats above the platforms as independent elements with fluid and elegant geometric forms.

The platforms below are simple, open floorplates, that allow the passengers to experience the surrounding environment with views up and down the Troja valley. The lower part of each station differentiates itself by responding to the local context; Podbaba’s setting is urban – connected to Prague’s city centre, Troja’s is natural – set into the fascinating landscape of Troja valley, and Bohnice is located at the edge of a residential quarter and creating a new transport hub cultivating the adjacent public space.

The volume of each station has been designed to be as compact as possible. This diminishes the physical presence of each building, reduces construction and maintenance costs and minimises embodied carbon.

The unique natural area of the Troja valley requires a very sensitive approach, therefore the pylons are designed as a simple form that elegantly integrates all the structural as well as technical-maintenance requirements of a cableway. The proposed solution minimises unwanted technical elements at the pylon top, which are so typical of cable car pylons in the mountains, where they usually form a kind of bird’s nest / tangle of disorganised structures and equipment. We therefore present a solution that would create a clean and uncluttered silhouette on the hillside of Troja.