Lanová dráha v Praze

Lanová dráha propojuje pražské čtvrti Dejvice, Troju a Bohnice, překlenuje Vltavu a prochází jedním z nejvýznamnějších přírodních prvků Prahy, Trojskou kotlinou. Návrh jemně vstupuje do tohoto fascinujícího prostředí kompaktně navrženými stanicemi, jejichž střechy se průběžně proměňují a reagují na svoje bezprostřední okolí, a také návrhem jednoduchých pylonů, které v rámci jedné formy elegantně integrují veškerou potřebnou technickou infrastrukturu.

Stanice lanovky jsou především zastávkami městské hromadné dopravy – Pražské mírné klima umožňuje navrhnout nástupiště otevřená, a tím podpořit kontakt cestujících z platformy stanic s okolním prostředím města a zesílit skutečnost, že lanovka je běžným prostředkem veřejné dopravy (tramvají, autobusů, vlaků).

Otevřená nástupiště platforem nejen umožňují cestujícím spatřit nové pohledy na město, ale také oddělí hmotu střechy (a technologie) od spodní části stanice a tím opticky zmenšují celkový objem stanic lanové dráhy.

Všechny tři stanice lanovky jsou koncipovány jako jedna souvislá střecha rozdělená na tři části, tím sjednocujeme architektonický jazyk jednotlivých lokací. Geometrie střech se postupně proměňuje, vytváří hru světla a stínu, reaguje na požadavky technologie uvnitř, ale i na okolí stanic. Každá střecha uzavírá technologie zařízení lanovky do akustického pláště. Střechy se vznáší nad nástupišti jako nezávislé prvky s plynulými a elegantními geometrickými formami.

Nástupiště pod nimi jsou jednoduché, otevřené plochy, které umožňují cestujícím vnímat okolní prostředí s výhledy do Trojského údolí. Spodní část každé stanice se odlišuje reakcí na lokální kontext. Prostředí Podbaby je městské a navazuje na centrum Prahy, stanice Troja je přírodní, zasazená do fascinující krajiny Trojské kotliny a stanice Bohnice se nachází na hraně obytné čtvrti a vytváří nový přestupní hub rekultivující okolní veřejný prostor.

Objem každé stanice byl navržen tak, aby byl co nejvíce kompaktní. Tím se zmenšuje fyzická přítomnost každé budovy, snižují se náklady na výstavbu a údržbu a minimalizuje se množství vázaného uhlíku stavby.

Ojedinělá přírodní oblast Trojského údolí si vyžaduje velmi citlivý přístup, pylony jsou proto navrženy jako jednoduchá elegantní forma, která integruje veškeré statické, ale i technicko-údržbové požadavky lanové dráhy. Navržené řešení minimalizuje nežádoucí technické prvky na špici pylonu, které jsou tak typické pro pylony lanovek v horách, a kde obvykle tvoří jakési ptačí hnízdo / změť neuspořádaných konstrukcí a zařízení. Navrhujeme takové řešení, aby na svahu Troje vznikla čistá a čitelná silueta.